Během pandemie roste vliv státu, velikost veřejného dluhu a počet návrhů vlády a EU na další výdaje a daně. Vytváří to tlak na vyšší zatížení poplatníků v budoucnosti. Celkové břemeno daní jako administrativní vynucených plateb dosáhlo v minulém roce téměř 63% k mzdovým nákladům zaměstnance s průměrnou mzdou, což představuje necelých 229 dní na jejich zaplacení. Den daňového záchrany na Slovensku proto v tomto roce hypoteticky připadl na 19. srpna. Vyplývá to z aktuálních výsledků propočtů European Investment Centre (EIC) a Konzervativního institutu (KI) M. R. Štefánika přibližujících celkové břemeno lidí povinnými platbami na příkladu zaměstnance s průměrnou mzdou.
Den daňového záchranu v tomto roce podle propočtů připadl na 19. srpna, tedy o tři dny dříve než v minulém roce, stejně jako v roce 2019 ao devět dní později než v roce 2015. Celkové břemeno daní v ekonomické podstatě jako administrativní vynucených plateb dosáhlo v loni 62,66% k mzdovým nákladům na zaměstnance s průměrnou mzdou. Zůstatek peněz, o kterém rozhodují lidé sami, tak činil v přepočtu na takového zaměstnance 37,34%.
Loňské daňové břemeno kleslo oproti předchozímu roku o 1,1 procentního bodu (p. B.) Zejména v důsledku významného poklesu zaplacených daní z příjmů fyzických osob při mírném nárůstu průměrné mzdy. Výsledky propočtů dále konstatují, že na tento, s největší pravděpodobností dočasný, pokles během pandemie v roce 2020 ovlivňovaly opatření vlády, kterými výrazně omezila ekonomické aktivity a zároveň poskytla daňové a odvodové úlevy a dotace na udržení mezd a pracovních míst.
Daňové břemeno bylo přesto loni o 2,3 p. b. vyšší než v roce 2014, přičemž podle údajů Ministerstva financí (MF) SR se za toto šestileté období zvýšily daňové a odvodové příjmy o zhruba 8 miliard eur a veřejné výdaje až o 11 miliard eur (z toho o 3,7 miliardy eur v minulém roce ).
Zaměstnanec s průměrnou hrubou mzdou 1133 eur na měsíc a s celkovou odměnou, která mu náleží (mzdovými náklady, respektive superhrubou mzdou) ve výši necelých 1599 eur, podle propočtů loni snášel břemeno všech daní v ekonomickém chápání v objemu 1002 eur na měsíc. Téměř o dvou třetinách jeho celkové odměny tak za něj rozhodovali zástupci veřejné moci. Odpovídá to i podílu z potenciálního celkového množství zboží a služeb, které si zaměstnanec pro daně nemohl dovolit. Jen zůstatek peněz v částce 597 eur měsíčně představuje tržní nezdaněnou hodnotu zboží a služeb, které mohl za měsíc koupit.
K těmto výsledkům se realizátoři propočtů dopracovali tak, že od nákladů práce zaměstnavatele na zaměstnance s průměrnou mzdou odečteny a do daňového břemene zahrnuli přes 50 administrativní vynucených plateb.
Ředitel KI Peter Gonda zároveň přiblížil, že vycházeli z celkových nákladů na zaměstnance s průměrnou mzdou. „Ty zahrnují nejen hrubou mzdu, ale také všechny povinné odvody zaměstnavatele, které jsou určeny na zaměstnance, tedy ať už sociální a zdravotní odvody, které musí platit zaměstnavatel za zaměstnance, ale také další povinné odvody na rekreaci a stravování, protože toto jsou všechno náklady zaměstnavatele, které on musí vyčlenit na zaměstnance, „dodal.
